Činnost senior klubu za rok 2020 + prezentace
LEDEN 2020
Druhou lednovou středu se nás sešlo třináct. Těšili jsme se na vyprávění o Číně, leč nefungující mailová adresa Petra Morce způsobila, že z toho sešlo. A tak byl čas na vzájemné popovídání.
ÚNOR 2020
Únorovou výroční schůzi zahájila prezentace Heleny Ryškové, která připomněla naše loňské besedy. Zástupce Katastrálního pracoviště Brno-venkov Radim Reimer pověděl o činnosti KP za poslední období, také o programu vzdělávání zaměstnanců. A paní Milada Hofmanová přednesla zprávu o hospodaření v roce 2019.
Potom se dostal ke slovu Petr Morc, který se svojí rodinou navštívil v loňském roce Čínu. Zajímavé informace o zájezdu doplnil pěknými fotografiemi.
BŘEZEN 2020
Letos je tomu 120 let, co byla zahájena výuka zeměměřictví na české technice v Brně. O historii i současnosti výuky zeměměřictví – geodézie a kartografie – na FAST VUT v Brně nám přišel povědět pan doc. Ing. Josef Weigel, CSc.
V září 2019 oslavilo Vysoké učení technické v Brně 120. výročí od svého založení (původně Česká vysoká škola technická v Brně). Prvním oborem vyučovaným od roku 1899 bylo stavební inženýrství. V následujícím roce 1900 bylo zahájeno studium zeměměřictví, které při transformaci školy na Vojenskou technickou akademii v roce 1951 pro civilní potřeby zaniklo a obnoveno bylo až v roce 1969.
Zajímavou přednášku jsme vyslechli v „komorním obsazení“ – snad vlivem různých omezení kvůli šíření nebezpečného Koronaviru nás bylo jenom asi deset.
DUBEN, KVĚTEN 2020
Nouzový stav – vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru se besedy nekonaly.
ČERVEN 2020
Názvy ulic jsou nejen dobrým orientačním prvkem ve městě, ale odráží se v nich kulturní a společenské klima doby, kdy název vznikl. Každá změna politického režimu s sebou nesla i změnu pojmenování některých ulic.
Jak se měnily názvy ulic a náměstí v Brně v průběhu času shrnula přednáška Heleny Ryškové „Vývoj názvů brněnských ulic od 13. století po dnešek“.
ZÁŘÍ 2020
Přednáška doc. Ing. Radovana Machotky, Ph.D. byla o tom, jak vznikl kalendář, jak se během času měnil a zpřesňoval. Jeho hlavní typy se rozlišují podle toho, kterému z hlavních cyklických pohybů dává kalendář přednost (lunární, solární, lunisolární).
Do kategorie lunisolárních kalendářů patří prakticky všechny známé kalendáře s výjimkou islámského a thajského: gregoriánský kalendář (od roku 1582), jeho předchůdce juliánský kalendář, kalendáře čínský, egyptský, indický, makedonský, perský, japonský, židovský.
Římský kalendář prošel od svého vzniku před skoro 3.000 lety velkými proměnami.
- Byl lunární, lunisolární i solární.
- Měl 10, 12, ale i 13 měsíců.
- Délka roku postupně narostla z 304 na 365 dní.
- Díky svému dlouhému vývoji je složitý a nepřehledný, avšak
- díky přízni osudu je nejpoužívanější na světě.
Vzhledem k opatřením proti šíření nemoci Covid-19 se další besedy v roce 2020 nekonaly.