Činnost senior klubu za rok 2019 + prezentace
LEDEN 2019
Pro první besedu roku 2019 připravil náš kolega Jiří Rydval zajímavou prezentaci o pravidelně se opakující odborné akci INTERGEO, v roce 2018 konané ve Frankfurtu nad Mohanem. Účastníci zájezdu kromě Intergea a prohlídky Frankfurtu navštívili i další německá města. Poutavé vyprávění doprovázela řada hezkých fotografií.
ÚNOR 2019 – výroční beseda
Jako první promluvil Ing. Josef Kamera, ředitel Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj. Hovořil o organizační struktuře úřadu, vývoji počtu zaměstnanců, postupu digitalizace katastrálních map, o probíhajícím novém mapování i rozvoji KÚ v letech 2017 a 2018. Ředitel ZKI se letos omluvil.
Za Ústav geodézie FAST VUT v Brně a zároveň za Český svaz geodetů a kartografů vystoupil pan doc. Ing. Jiří Bureš, Ph.D. Připomněl, že VUT v Brně slaví letos 120 let od svého založení, stejně jako obor geodézie a kartografie, který je jeho součástí od samého počátku.
Z hostů nakonec krátce vystoupila ředitelka Katastrálního pracoviště Brno-venkov paní Ing. Bc. Zina Matušková.
Naše besedy, které se uskutečnily v roce 2018, připomněla souhrnná prezentace, kterou připravila Ing. Helena Ryšková. Seznámila účastníky také s programem besed na letošní rok.
Na závěr paní Milada Hofmanová přednesla zprávu o hospodaření klubu za minulý rok a návrh rozpočtu na rok 2019.
BŘEZEN 2019
Kolega Petr Morc se svojí ženou Boženkou objeli republiku, aby navštívili krajní zeměpisné body Česka. Pořídili také mnoho snímků, kterými doprovodili zajímavé povídání. A tak jsme se dozvěděli, že
Nejzápadnější bod se nachází na česko-německé hranici v Karlovarském kraji u obce Krásná (50°15ʹ7ʺ s.š., 12°5ʹ29ʺ v.d.), nejvýchodnější bod je na česko-polské hranici v Moravskoslezském kraji u obce Bukovec (49°33ʹ1ʺ s.š., 18°51ʹ32ʺ v.d.), nejsevernější bod najdeme na česko-německé hranici v Ústeckém kraji u obce Lobendava (51°3ʹ20ʺ s.š., 14°18ʹ58ʺ v.d.) a nejjižnější bod se nachází na česko-rakouské hranici v Jihočeském kraji u města Vyšší Brod (48°33ʹ9ʺ s.š., 14°19ʹ59ʺ v.d.). V katastru obce Číhošť byl geodeticky zaměřen geometrický střed České republiky (těžiště plochy vymezené státní hranicí), jehož zeměpisné souřadnice jsou 49°44ʹ38ʺ s.š., 15°20ʹ19ʺ v.d.). Na místě těžiště v nadmořské výšce 527,9 m byl 12. prosince 2006 vztyčen pamětní kámen.
Ještě lze doplnit, že nejvyšším přirozeným bodem ČR je vrchol Sněžky na česko-polské hranici s nadmořskou výškou 1603 m n.m. (Absolutně nejvyšším bodem České republiky je vrchol vysílače na Pradědu, který se nachází v nadmořské výšce 1638 m n.m.) a nejnižším bodem je hladina řeky Labe u Hřenska na česko-německé hranici, kde Labe opouští české území, s nadmořskou výškou 115 m n.m.
V katastru obce Číhošť (sz okresu Havl. Brod v kraji Vysočina) byl geodeticky zaměřen geometrický střed České republiky (těžiště plochy vymezené státní hranicí), jehož zeměpisné souřadnice jsou 49°44ʹ38ʺ s.š., 15°20ʹ19ʺ v.d.). Na místě těžiště v nadmořské výšce 527,9 m byl 12. prosince 2006 vztyčen pamětní kámen.
Další zajímavost se nachází v Kouřimi (okr. Kolín ve Středočeském kraji), a to Astronomický střed Evropy, průsečík 15. poledníku vých. délky a 50. rovnoběžky sev. šířky. Na kouřimském náměstí je postaven památník.
DUBEN 2019
O práci zeměměřiče v jeskyních nám pověděl pan Ing. Radim Kratochvíl, Ph.D. z Ústavu geodézie FAST VUT v Brně. Věnoval se hlavně jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Ukázal nám skeny mnoha map, pocházejících ze sbírky slavného moravského krasového badatele dr. Karla Absolona (1877-1960) a také řadu snímků z vlastního měření v jeskyni, které dokumentovaly, jak náročné takové měření je.
KVĚTEN 2019
Velmi zajímavou přednášku Lichtenštejnské hraniční kameny nám přednesl pan Mgr. Matouš Jirák. Tyto kamenné památníčky s iniciálami majitelů panství jsou umístěny v bývalých lichtenštejnských državách.
Hraniční kameny se zkratkou JAFVL – iniciály Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (JAFVL = Josef Adam Fürst von Liechtenstein).
ZÁJEZD
Letošní jarní zájezd Seniorklubu směřoval do Jeseníků. Po krátké zastávce ve Velkých Losinách jsme navštívili „Sedmý div České republiky“, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Byla postavena v katastru obce Loučná nad Desnou v CHKO Jeseníky. Její horní nádrž je na hoře Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1350 m. Stavba má hned několik českých i evropských „nej“. Je vybavena největší reverzní vodní turbinou v Evropě o instalovaném výkonu 325 MW, elektrárna má spád 510,7 m – největší v České republice. Do provozu byla uvedena v roce 1996. Letošní jarní zájezd Seniorklubu směřoval do Jeseníků. Po krátké zastávce ve Velkých Losinách jsme navštívili „Sedmý div České republiky“, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Byla postavena v katastru obce Loučná nad Desnou v CHKO Jeseníky. Její horní nádrž je na hoře Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1350 m. Stavba má hned několik českých i evropských „nej“. Je vybavena největší reverzní vodní turbinou v Evropě o instalovaném výkonu 325 MW, elektrárna má spád 510,7 m – největší v České republice. Do provozu byla uvedena v roce 1996.
Smutná zpráva: dne 7. května 2019 nás opustil náš kolega pan Miroslav Sojka. Zemřel náhle ve věku nedožitých 85 let. Na našich besedách, kterých se pravidelně zúčastňoval, nám bude velmi chybět.
ČERVEN 2019
Plánovaná výprava Za tajemstvím Etrusků se neuskutečnila, paní ing. Milada Osinová se omluvila a odcestovala na sever.
Slova se proto ujali účastníci XXV. Mezinárodních slovensko-polsko-českých geodetických dní, které se konaly ve dnech 6. – 8. června 2019 v Bratislavě. Úvodem Helena Ryšková prezentovala přehled všech předcházejících ročníků této tradiční odborné akce, která rotuje mezi třemi státy a letos přišla řada na Slovensko. V programu geodetických dní kromě odborné části bývají také společenská setkání a exkurze. Tentokrát si účastníci mohli vybrat mezi návštěvou automobilky Volkswagen, procházkou po bratislavském nábřeží a výletem, kde byla prohlídka vodní elektrárny Čunovo (stupeň vodního díla Gabčíkovo) spojena s návštěvou muzea moderního umění Danubiana, ležícího na poloostrově nedaleko elektrárny. Helena Ryšková pověděla o Čunovu a Danubianě, Jirka Rydval doplnil o zážitky z prohlídky slovenského hlavního města a Bohoušek Volný informoval o odborné části programu. Příští Mezinárodní geodetické dny se uskuteční za rok v polské Lodži.
ZÁŘÍ 2019
Na první poprázdninové besedě jsme přivítali pana doc. Mgr. Kamila Lásku, Ph.D. z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU. Zajímavá přednáška nám přiblížila český vědecký program výzkumné stanice na Antarktidě. Úvodem pan Láska připomněl české vědce, kteří v historii na Antarktidě působili. Byli to např. Václav Vojtěch (v roce 1929), Antonín Mrkos (v roce 1957), později prof. Pavel Prošek a samozřejmě náš dnešní přednášející. Odborné aktivity pracovníků PřF MU se rozvíjí na ostrově Jamese Rosse, kde byla v roce 2006 vybudována česká vědecká antarktická stanice Johanna Gregora Mendela. Ostrov má dostatečně velkou plochu (cca 2 600 km2), jeho odledněná severní část je jednou z největších antarktických oáz a početné menší ostrovy v jeho okolí umožňují další rozšíření oblasti výzkumů.
V současné době je výzkum odborníků z Přírodovědecké fakulty orientován na výzkum ledovců, studium klimatických podmínek, výzkum složek slunečního záření, měření fotosyntézy antarktických mechů, lišejníků apod., sledování biologické aktivity jezer a další.
ŘÍJEN 2019
Pro říjnovou besedu si kolegyně Helena Ryšková připravila prezentaci na téma Duchovní řády a kláštery v českých zemích. Vycházela z přednášek na Univerzitě třetího věku při MU. Seznámili jsme se s našimi nejznámějšími řády a jejich kláštery, ať už to byli benediktini (nejstarší), cisterciáci, premonstráti, karmelitáni, augustiniáni, františkáni, kapucíni, minorité a další. Řada z nich působí také v Brně a okolí.
LISTOPAD 2019
Pan doc. Vlastimil Hanzl, zanícený orientační běžec, nám přišel povědět „něco málo o orientačním běhu a mapách pro orientační běh“. Svoji přednášku nazval Tak trochu jiné mapy, tak trochu jiný běh. Byla zaměřena na tvorbu map pro orientační běh na základě podkladů – ortofotomap a digitálního modelu reliéfu získaného z leteckého laserového skenování.
PROSINEC 2019
Adventní beseda proběhla tradičně: zazpívali jsme si koledy, v tombole se sešly pěkné dárečky a každý něco vyhrál. Vybrané peníze poputují pod vánoční strom na náměstí Svobody. Nechyběly gratulace prosincovým oslavencům a přípitek na šťastné Vánoce i nový rok.